Olivín

Olivín neboli peridot je relativně levný drahokam, průsvitný kámen zelené až žlutozelené barvy. Vzniká v hlubokých vrstvách zemské kůry, odkud je sopečnou činností vynášen na povrch jako  součást vyvřelého čediče, ve kterém vytváří tzv. olivínové koule.

 

V historii se těžily olivíny asi 1500 let př. n. l. ve starém Egyptě, na ostrůvku Zabagrad v Rudém moři. Olivíny ze Zabagradu byly až do 18. století nazývány topaziony. Těžba v této lokalitě byla znovu obnovena začátkem 20. století, dnes je ale již zcela vytěžena. Egyptské olivíny mají překrásnou barvu, ovšem na trhu jsou  v podstatě nedostupné.

 

Největší olivíny byly nalezeny Barmě (Pyaung Gaung) a také v blízkosti osmitisícovky Nanga Parbat v nadmořských výškách okolo 4,5 tisíce metrů. V Čechách se olivíny vyskytují blízko Semil, u Kozákova.

 

V současnosti se olivíny těží nejvíc v apačské rezervaci San Carlos v USA (Peridot Mesa), Pákistánu, Myanmaru, Finsku, ..

 

Olivín se vyznačuje dvojitým lomem světla, což se projevuje jako rozostřené kontury uvnitř kamene. Za nejcennější olivíny jsou považovány takové, které mají trávově zelenou barvu, uplatňující se jak na denním, tak i při umělém osvětlení. Největší známý broušený peridot váží 310 ct (Egypt - Zebirget). Národní muzeum v Praze vlastní olivín z Kozákova broušený v čtvercovém briliantovém brusu o váze 15,67 ct.

 

Zajímavé je, že mnoho smaragdů v královských pokladech světa bylo později identifikováno jako olivíny a existuje předpoklad, že i většina smaragdů královny Kleopatry byly také olivíny.

 

Olivínu jsou připisovány mnohé léčivé vlastnosti: léčí vnitřní orgány i zrak, uklidňuje a má regenerační účinek na tkáně. Příznivě ovlivňuje kůži a dokonce má pomáhat i po kousnutí hmyzem. Používá se také jako amulet – má přinášet štěstí, lásku i peníze. Harmonizuje osobnost, podporuje rozvoj spirituality.