Ametyst
Ametyst, barevná odrůda křemene, je řazen mezi tzv. polodrahokamy. Nejčastěji je fialově zbarvený, někdy barva přechází do purpurové. Zbarvení ametystu způsobují chemické příměsi (např. železo) a radioaktivní ozáření. Na světle nebo při zahřátí barva ametystu bledne. Zahřátím nad 350 oC se fialová barva mění na žlutou až hnědočervenou. Takto vypálené ametysty se nazývají brazilské citríny. Zahřátí nad 650o C způsobuje, že se ametyst nevratně promění v mléčně bílý křemen.
Název ametystu pochází z řečtiny: a metistos, tj. ne opilý. Toto označení má svou logiku, protože v dávnověkém léčitelství byl používán mimo jiné jako lék proti opilosti, a toto využití se v léčitelství zachovalo až po dnešní dobu.
Ametyst byl znám již ve starověku, používaly ho dnes již dávno zaniklé civilizace – Babylon, Egypt, stará Čína… Hojně byl využíván ve středověku, kdy se jím zdobily oltáře, monstrance, obrazy, mešní roucha, poháry, sakrální stavby a v neposlední řadě zdobí korunovační klenoty v mnoha zemích, např. korunovační žezla (anglických králů, carevny Kateřiny Veliké) a panovnické koruny. Známým klenotem je papežský ametystový prsten.
Významná naleziště ametystu byla na Urale, Sibiři, v Afghánistánu, Indii, Barmě, Japonsku, Číně, Srí Lance, Madagaskaru, Montaně, Arizoně a jihozápadní Africe. Obrovské ametysty byly nalezeny především v Brazílii, zejména ametystová geoda o rozměrech 10x5x3 m a hmotnosti 35 tun, objevená r. 1900. Dnes se ametysty těží také v Austrálii, Mosambiku, Zimbabwe a Zairu. V Evropě byla významná naleziště v Německu (Oberstein, Schlotwitz), Rakousku (Salzburg) a v Polsku (severní strana Krkonoš).
Na našem území se ametysty nacházely v Podkrkonoší (Kozákov, Doubravice, St. Paka, Frýdštejn), dále u Hostákova, Běchovic, Ciboušova, Horní Halže a u Velkého Meziříčí. Ametysty z Ciboušova (okolí Kadaně) je zdobena Svatováclavská kaple v chrámu Sv. Víta v Praze, kaple sv. Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně.
Ametyst v esoterické tradici má, jak již výše uvedeno, dlouhou tradici. Je to kámen mocného účinku, v jehož fialové barvě se snoubí ohnivá vitální síla se stálostí a klidem síly duchovní. Má velkou ochrannou sílu a vysoké duchovní vibrace. Jeho léčivý potenciál je veliký; je to vlastně univerzální lék s mohutnou očistnou mocí. Jeho použití je prakticky všestranné: zahání nespavost a noční můry, které nahrazuje klidným spánkem a příjemnými sny. Je kamenem klidu, zahání stres, strach, pocit viny a jiné negativní emoce. Naopak posiluje emoce pozitivní, nezištnou lásku, přátelství, věrnost. Zbystřuje mysl, otevírá ji novým pohledům, napomáhá soustředění a zvyšuje intuici. Váhavým dodává rozhodnost. Čistí a harmonizuje krční a korunní čakru, podporuje meridián žlučníku. Zejména výrazné účinky má na oběhový a lymfatický systém.
[1] Geoda je dutina po plynech ve vulkanických horninách vyplněná krystaly